Další z řady matoucích schémat. Probíhá to takto.
Rozumný člověk, jako třeba vy a já, reaguje na situaci a snaží se jí řešit. Pokládá logické dotazy, předkládá jasné argumenty. Během toho lze vnímat jak jsou jeho slova někým opakováná.
A může se dít hned několik věci:
- různé hlasy jsou vytvářeny pomocí různých frekvencí
- proto to, že se opakování děje vždy jiným hlasem může být také snaha nalézt takový hlas, který dotyčný člověk nebude slyšet
- v každém případě – protože jsou tato, rozumná, slova opakována pokaždé jiným hlasem, dochází k tomu, že z pohledu dalšího, nezaujatého člověka, je navozena iluze, že jde pokaždé o někoho jiného (není tedy hned jasné, že jde o jednoho poškozeného).
- co je však podstatnější, onen opakující hlas, díky tomu, že mluví rozumně, k věci a zdá se, že se snaží vše řešit získává určitou autoritu / důvěryhodnost (a pro poškozeného to má být následně jedno z dalších šikanózních schémat, když se dozví, že se vlastně sám podílel na své destrukci).
A teď:
a) když se ten, po kom jsou slova opakována dotazuje kdo a proč ho opakuje, zpravidla je snaha vyvolat pocit, že to tak musí být, že to je pomoc, že to nemá prozrazovat
b) následně, když ten, kdo se snažil vše řešit a po kom byla slova opakována a tedy je pro skupinu dementů problémový prvek, nemá prostor reagovat (je např v práci, vykonává nějakou činnost) – je najednou pomocí onoho hlasu, který právě díky němu získal určitou důvěryhodnost vykreslován v negativním světle. A to jednoduše užitím jména. Protože je hlas jiný, než toho, kdo mluvil původně, stačí už jen říct „no, ten Popelka, fotograf, on je takový a makový“. Řiká to hlas, který krátce předtím mluvil rozumně, tak proč mu nevěřit, že?
Je však taky nutné myslet na to, že já se nacházím v poněkud specifické situaci. Pravděpodobně jsem, ne zcela dobrovolně, schopen vnímat veškeré frekvence natolik jasně a zároveň mám dostatek prostoru, že jako jeden z mála mám možnost vnímat veškeré detaily celé této šílenosti.
Veškerá tato řešení jednotlivých části jsou výsledkem předchozích experimentů se zvuky, či „ne“konečného, stále se opakujícího debatování a zkoušení různých variant. Na stejném principu ostatně funguje strojové učení :).
Frekvence 