Zápisky 17.4.21

Ve hře jsou všechny možnosti. Primárně jde o vztek nad takovou situací a to ještě tak, jak je vytvářena. Tedy něco, co už nemůže být zbytečnější za použití utajovaných metod, zvuků atd atd. A je ničeno něco užasného. Já tedy věřím, že je to součást schématka – řešení něčeho, co nemá obdoby. 

Opět a zase, už po několikáte řešeno, jak si vlastně značím poznámky. Jde zejména o to, že někdo nemá přehled o tom, co jsou mé reakce a co jen přepis. Což je podobně bizarní jako situace s telefonem (viz pár příspěvků zpět).

Navíc, většinou se opakují stále dokola zhruba tyto situace:

  1. neustále mlít nějaké hlouposti
  2. do toho tu a tam říct – zkuste si poslechnout i něco jiného 
  3. poté řešit jak někdo čte tento web (ale nikdy nenapíše – případně mi jsou mazány zprávy)
  4. pak naprosto neopodstatněné vyvolávání strachu, protože to co jde, alespoň v mém případě momentálně nejvíce slyšet jsou tragicky hloupé, pirimitvní existence. A vzhledem ke všem okolnostem, výrazům, logice jde o retardované jedince.
  5. do toho určitá snaha o něco zajímavějšího. Jde buď o odcizené nahrávky, nebo snahu některých jedinců s tímto bojovat. Ale tlupa zaostalých opic má neustáe pocit, že budou donekonečna vykřikovat ty své, naprosto zbytečné zvuky 
  6. pokud je někdo poblíž, automaticky stejné zvuky slyší i ten druhý (což vůbec nemusí být pravda, jde jen o vyvolávání nepříjemných pocitů. Tzn. scénáře typu: pustil jsem si tento zvuk, abych ti něco vzkázal atd. Přitom je zcela zřejmé, že i kdyby druhá osoba vnímala vše stejně, může být klidně posunuta o půl doby (v rámci rytmu) a tedy slyšet něco naprosto jiného. Lze si toho jednoduše všimnou, když si na telefonu pustím nějaký rytmický šum + metronom, ale o rozdílných rytmech. 
  7. Vtipné je, jak mi skupina těchto mentálů neustále vyhrožuje stylem 5 letých dětí. A následně začnou zmatkovat, když je vyzvu k akci. To samozřejmě použijí metodu “několik entit, které ve stejnou dobu upoutávají pozornost” – tedy konkrétně např. mužský, holčičí, chlapecký hlas (všechny totálně tupé) začnou volat jménem, ta hlasitěji, ten méně. Popelko, Popelko, slyšíš mě? / Fotografe
  8. Společně s tímto také nářky: “My je neslyšíme” – ať už z důvodu lokálního obtěžování jiných zvuků, rytmů, vnímání jiných frekvencí atd atd.
  9. Tak či tak je předchozí bod úvodem pro schéma / scénář – vymyslet nějaký způsob, jak to změnit (a ten mimochodem právě čtete – a který zjevně značně narušuje zajetý systém, protože pak řada situací končí naprosto bizarní nelogičností). Poškozený je tedy neustále udržován v nepříjemném pocitu, že chybí drobnost a vše se změní. A tedy (a nyní lze vnímat postupný nástup otravných komentářů. Ke konci věty “….a vše se změní.”, stále se opakující “A teď, A teď”. Já píšu “A t” – spouští se “kámo, chápeš to?” – během toho dopisuji “edy”. Došlo tedy k chybě. Vysvětlujte tento vteřinový detail, který sám o sobě vypadá spíše divně, avšak je dílečkem většího dílu a právě na základě těchto detailů se objeví problém, jehož popis zabere více jak 100 příspěvků na tomto webu a jak se zdá, stále se učím vše vysvětlit dostatečně jasně. A to třeba na otázku: „Jak se máš?“. A mimo jiné také tu a tam přemýšlím, jak si vytvořit něco, co v podstatě zažívám, ale nevím přesně na jakých principech to funguje. Nebo spíše vím a proto taky vím, že je to poněkud komplexnější záležitost. A jen tak na okraj, mozek lze vytrénovat k mnoha věcem, ale aby vám na základě zadaných parametrů připomněl požadované informace přesně tehdy když je potřebujete – a které jste četli/psali/viděli/zažili/cítili/přemýšleli o nich/slyšeli, tak je přece někde máte uložené – to ne. A i tak se mi to děje. Proto vím, že to lze.

    Nyní jsem na určitou dobu odešel od počítače. Je zajímavé, že kromě jiného byla tato situace opět vykreslena i v pozitivním světle. Z mého pohledu však byla mnohem přínosnější úvaha na téma “lingvistika”, která je součástí tématu “pomocné informace”. Jde totiž o to (najednou se zpomalil počítač – mezi stisknutím klávesnice a zobrazením znaku je značná latence, slova doskakují v celcích. Stoupají otáčky větráčku – zde bude odkaz na příspěvek větrák a VF zvuk – zkouším zastavit proces Ableton, vše se vrací do normálu), že skupina pachatelů, tak jak ji lze vnímat je schopna vytvářet věty s pomocí jen asi 15-20 slov.

    Nyní se dějí zajímavé věci.

    1. je možné, že jsem naťukl zajímavé téma. Proto dochází k připojování určitých souvislostí s ohledem na možné situace, kdy toto bude někdo číst.

    2. píšu o skupině pachatelů a jejich intelektu – v ponížování, či jejich urážení je zcela přiznaný záměr by někdo mohl říct. Tuto situaci lze však také nazvat jako “prosté konstatování faktu”. Je také nutné uvažovat v souvislostech. Už z toho důvodu je zřejmé, že situace je komplikovaná a jen znalost veškerých detailů osvětlí problém v celé své šíři.

    3. Co je však hlavní myšlenkou. Zmínil jsem lingvistiku. Ze zkušenosti vím, že řada lidí není schopna sepsat delší text tak, aby dával smysl. Shodou okolností je možné, že to také bude právě ta skupina, která má s tímto “jevem” / “systémem” / “problémem” / “obtěžováním” také nejvíce zkušeností (či tomu tak bylo zejména v minulosti). A to, že je někdo, řekněme, rozumu prostšího, neznamená, že je hlupák, který má trpět (a musím zmínit, že na tomto principu je rovněž postaveno několik entit, které mnohdy pobaví přístupem k životu a humorem, který mám rád – a jehož ukázku jsem musel smazat, protože opět nejsou navázány potřebné situace a pocity – a překvapí třeba hudbou, ovšem také jsou určitým nástrojem k manipulaci u slušných lidí, protože komu je příjemné poslouchat někoho, kdo se snaží pomoct jak to jde v rámci svých možností a je zesměšňován ubohýma debilama. Nemluvě o tom, že když připomenu schéma – konfrontace s pachateli po telefonu, následně dojde ke svedení/spojení dvou poškozených a tak se dohadují dva, co jsou na stejné lodi a pachatelé se smějí a později připomínají. A ně vždy si toho lze všimnout. Lze si však všimnout, že to pachatelé zneužívají jako metodu, jak rozhodit někoho inteligentnějšího, koho otravují). Mnozí z vás jistě tuší kam tyto úvahy směřují (věta byla napsána ještě před přidáním úvahy v závorce – proto nyní už asi netuší 🙂 ) – jsou to ony nápomocné informace, které lze tu a tam vnímat. Jsou psány v několika variantách jazyka českého, nebo se k nim dopracuje jen vzdělaný člověk (hned se nabízí “a je tedy automaticky snaha mu pomoci”“opravdu?”)? A pokud pouze formou, která je pro mnohé automaticky překážka – jak je možné, že dochází k jejich narušování? Pak by přeci muselo nastat něco jako narušení souboru zvukových / textových dat, které jsou jasně dané a i, lidově řečeno, idiot / primitiv / ubožák / zbytečná existence  apod. je tak schopen, díky opakovanému zkoumání, pochopit o čem je řeč.

    4. A to není vše. Všechny tyto 4 body vznikly na základě zmíňky o pachatelích. A vzhledem k situaci se k tomu váže také dosti kontroverzní téma – kdo vlastně je původcem situace, že jde o tak citlivé téma? V životě jsem nenarazil na nikoho, kdo by se k tomu nevyjadřoval na základě osobních zkušenosti. A vždy to bylo zcela jasně dané, ne kontroverzní (ohleduplnost, rovnoprávnost, není důležité jak kdo vypadá): Rómové, jejich rétorické schopnosti (samozřejmě nebudeme házet všechny do jednoho pytle), nadání pro hudbu (ačkoliv mnohdy specifického stylu), projev, hlučnost, bezohlednost vůči okolí. Ale také to můžou být někteří z těch, co se snaží pomáhat. A zejména v rámci určitých naučných hudebních her, které s tímto jevem souvisí, lze ve výjmečných připadech narazit i na zajímavé situace, např u RNB ši HIP-HOPOVÝCH zvuků, které jsou spojené právě s touto menšinou. A mnohdy také následuje dosti nerozumné pojetí, snaha o dominanci atd atd. Každý se může přesvědčit o tom, že se pobavím a pozdravím každého, dám cigáro když mám. Když nemám, nebude se na mě nikdo dívat uraženě. A hlavně, nebude kategorizovat černý / bílý “On je náš” / Stydět se přiznat, že je cigán, protože to zmenšuje počet podezřelých a stejně tak tvrdit, že je cigán, jen aby vyvolal problém.

    5. Bod 4. směřuje, ano, k bodu 5. Ale zejména k tomu, že tak, jak mnohdy dochází k vykreslení všeho a všech v co nejvíce negativním světle (+ k tomuto vytvářet i určité situace, kdy ta nejviditelnější je např vztek na veřejnosti a mnohahodinové / dlouhodobé – i roky – psychické deptání se děje skrytě), stejně tak není rozumné všechno a všechny vykreslovat jako nebe a andělé. Proto mnohé z toho, co u lidí ovlivňuje názor na toho či onoho, nemusí být vždy na základě skutečnosti (Což však neznamená, že když volám na linku 112, ohlásí se operátor otráveným “Co je?” – psal jsem mail, čekám na vyjádření. Abych předešel možným nepřesně nabytým pocitům, z toho co jsem právě napsal. Tedy něco jako “Hm, další rýpal” – zmíním i pokračování. Člověk na chodníku v bězvědomí. Volání na linku 112, hovor o délce 1 minuta a 41 vteřin, nevyřešeno absolutně nic. Zavěsil jsem. Dohledávám číslo na místní MP, délka hovoru 20 vteřin, vyřešeno)

Nyní jsem tedy lehce nastínil vzorec mého přemýšlení.

Také lze použít zkrácenou verzi:

Když někdo dělá něco co nemá, má být potrestán a ne zvýhodněn. Slušný člověk nemá být ten, kdo je omezován protože debil “má v pi.i” a nelze proti tomu nic namítat, protože “svobodná země”. A je jedno, jaká barva mu byla přiřazena.

Nesnažím se za každou cenu nacházet ve všem jen to správné. U řady situací mi však problesknou hlavou i všemožné souvislosti a jejich varianty (a u řady také ne). Proto když někomu řeknu, že je “ko.ot”, tak zpravidla vím proč. A právě proto je tak komplikované tento problém řešit. Zvlášť v zemi, kde se postupuje vzorcem “hlasy” = “divný”

Pravda a dedukce

  • Velice důležitý prvek
  • Děje se něco, co je v podstatě veřejné, ale skutečnou pravdu/detaily zná pouze poškozený a pachatel. A to zejména v situacích, kdy jsou zmiňovány specifické detaily (např v okolí poškozeného), a tedy snaha narušovat soukromí
  • Současně lze však vnímat více verzí zároveň. Proto v případě, že např hlasy/zvuky vnímá i někdo další, neví, co je pravda a co ne.
  • K tomuto je použito mnoho předdefinovaných schémat / scénářů, které mají za cíl vyvolat negativní obraz o poškozeném a zároveň obhajovat celou situaci (jde např o specifický způsob vyšetřování, postup vymahačské společnosti, testování neznámého systému apod. ).