14 / 5 / 21

Kdo by to byl čekal. Poté, co jsem dva dny nazpět sepsal pár příspěvků, následovalo dvoudenní neutuchající pouštění těch největších (jak napsat něco podobného jako s.aček) – nesmyslů (to však není adekvátní výraz).

Nyní jsem si aktualizoval telefon, povypínal vše co šlo (podobně jako ve windows – našel jsem nastavení, o kterých jsem doposud nevěděl – avšak je otázkou, zda je to 100% řešení), tak uvidím, zda se něco změní.

Při té příležitosti si taky čtu ony zmíněné příspěvky a z pohledu nezaujatého návštěvníka bych na základě použité stylistiky a chyb příliš důvěry nevzbudil.

Jenže….

Ono je taky nutné brát v potaz, že mnohdy bývám poněkud rozladěn + jsem zahlcen spoustou pitomostí. A to se těžko přemýšlí a sděluje. Ostatně, pořád se snažím vymyslet co a jak sepsat, aby se to mohlo poslat zase pár lidem ke kritice. Informací je spoustu a ono to tak nějak vše souvisí se vším. Navíc během toho vznikají i docela zajímavé úvahy. K tomu přidat standardní reakci mnoha lidí (zejména náhodných návštěvníků – „co to je za magora“, „proč by to někdo dělal“, „ten má asi zbytečně moc času“, „toto přece není technicky možné“) a tedy snahu pokud možno vše sepsat v rámci několika vět a včetně veškerých souvislostí, které zde rozepisuju ve více jak 100 příspěvcích.

PS: jak byste reagovali vy na situaci – Hlas vám tvrdí, že jste blázen, protože slyšíte hlasy (+ určitá nejistota v závěru, kdy dotyčnému dochází, jaký to je vlastně nesmysl)?

John Larkin

Nechci spojovat tyto lidi s tou kupou zvráceností, o kterých píšu, ale:

  • Částečně je to způsob, který mě donutí tyto věci oddělit a psát o nich na oddělených místech
  • Navíc toto jsou prvky, které mě vždy zase hodí zpátky, pobaví, rozesmějí, motivují, připomenou
  • Stejně jako jsou určité metody zneužity k řadě tupých schémat, ty stejné postupy mají i zajímavější využití. A často jsou právě spojeny se zajimavýma osobnostma. Možná i díky tomu dělám na remixu známých tracků od Scatman Johna
  • A také donutí se zamyslet. John Larkin totiž trpěl vadou řeči. Stejně jako já. V jeho případě šlo o koktání, v mém o zadrhávání. To se projevuje trochu jinak – v určitých momentech (nervozita, potřeba sdělit hodně informací naráz) se u některých souhlásek / samohlásek prostě zaseknete a dané slovo nelze vyslovit. Postupně jsem se naučil toto obcházet tím, že místo daného slova řeknu rychle „náhradní“ tak, aby věta dávala smysl. Někdy je to horší, někdy se to neprojevuje vůbec. Tak či onak, málokdo to o mě ví.
  • Je to však nepříjemné v tom, že se při mluvení nemůžu uvolnit a dopředu přemýšlet nad tím co budu říkat, či se věnovat projevu jako takovému ale spíše čekám, u kterého slova se seknu a mít rychle náhradu.
  • A tak si říkám, nenaučil se třeba můj mozek fungovat v tomto směru trochu odlišně a není to třeba jeden z prvku, díky kterému jsem schopný vnímat specifické jevy?

A proč…? Já normálně nevím.

Kolikrát jste vy, nebo někdo z vašeho okolí zažili tuto situaci? Že jste udělali nějakou naprostou pitomost a buď jste měli štěstí nebo toho litujete do dneška?

Jak postupně přicházím na jednotlivé detaily, postupy, metody – vynořuje se něco naprosto obludného, co nemá obdoby. A docela to koresponduje s tím, jak vše probíhá a jaký fanatismus to provází.

I já sám něco takového zažil. Bylo to před 12 lety, kdy jsme v rámci firemního team buildingu sjížděli řeku Sázavu. Pak byla pauza u jednoho splavu. Já najednou dostal chuť skočit z cca 3 m okrajove zdi do tůňky pod splavem. A to aniž bych věděl kolik tam je vody. Dobrých 5 min se mi pořád v myšlenkách přebíjelo Ano, ne, proč ne, ale jo zkus to, ne, protože….

Nakonec jsem skočil. Vody bylo o dost méně než jsem čekal. Ale naštěstí dost na to, aby mě jen zabolely záda a hlavou mi problesklo „já jsem kok.t“ a nic horšího se nestalo. Do té doby a hlavně od té doby se takovým situacím vyhýbám. A teď si k tomu přidejte to všechno o čem píšu. A kolik podobných situací se dnes a denně děje?

12 / 5 / 21

Stále silnější potřeba oddělit rozumné a zajímavé od tupého, primitivního, sprostého a zbytečného. Nejjednodušší je udělat další web. Tam budu sepisovat veškeré nesmysly spojené s obtěžováním, všechny scénáře atd.

Myšlenková mapa se postupně ukazuje jako nepraktická zejména s ohledem na dohledávání nově přidaných informací.

Pro více informací mrkněte na myšlenkovou mapu

https://coggle.it/diagram/YHWywEdUb0RetC-z/t/future/ba782dea55c3c96114ae85b63687a9d73e3edaf169b1363e7e7dc6a6197d3c8e

Gesto zmaru, hlava v dlaním

Jaká to křeč. Aby bylo zřejmé, co je někdo schopný vymýšlet jakožto neustálou snahu zamotávat někomu hlavu (nebo alespoň mě pocitem, že tomu skutečně někdo věří). Poté co jsem dneska náhodou, v souvislosti s něčím jiným, narazil na tento článek https://www.idnes.cz/zpravy/cerna-kronika/jiri-popelka-ctyrnasobna-vrazda-kolin-bojove-sporty-karate-videokazety-utek-cssr.A190212_200237_krimi_iri se úplně náhodou začla rozjíždět vlna všemožných scénářů, které se snaží vnucovat, že jde o mého otce, či je to ten Popelka, o kterém lze neustále slyšet a že tedy já trpím jen proto, že se někdo mstí tomu Popelkovi z článku. Nemusíte jej číst, je o 4 násobné vraždě (v rámci seriálu o vrazích). Podstatná je ona shoda příjmení a fakt, že vrah je už mnoho let na svobodě. A tedy asi opět další snaha aby se nikdo nedopídil tohoto webu.

Ovšem lze taky připomenout, že od určité doby jsem byl oslovován více jako „fotograf“ namísto „Popelka“, nově dokonce „grafik“.

Zdravím – řečeno „po jejich“

Jel jsem tramvají a poslouchám remix jednoho mé oblíbené písně, který dělám. A zní překvapivě fakt dobře. A jako vždy, hraju si tak různě s ekvalizerém (když už mi to v tom telefonu tak mluví) a najednou jsem si všiml jedné zásadní věci.

Někdo něco říká, poněkud nejistým hlasem a co je hlavní, vždy je zde snaha napovídat. A jak? Rychlým vyřčením. Jedno, dvě slova a pomocí frekvence, kterou nelze slyšet.

Proč je to tak zásadní? Protože se kolem toho točí velká část veškerých nasíracích schémat.

Většinou to probíhá tak, že je něco „pošeptáno“ rychle (jakoby zrychlená nahrávka) a souběžně s tím ještě hlasitá verze.

Konkrétní příklad:

Puštěná hudba
Zesměšňování
Zesílení hlasitosti
Ihned rychle „Jak si to hned zesiluje“
Souběžně s tím slyšitelně a mnohem pomaleji „Jak si (a přerušení)“

Využíváno zejména k podsouvání slov a následnému zesměšňování „Teď jsi chtěl říct….že?“. A to v domnění, že na to oběť nikdy nepřijde.

A od chvíle co jsem stejným způsobem řekl do telefonu „Zdravim“ bylo slyšet ještě směšnější „Teď ne“ „Těd to nejde“ a následovala klasická várka tupých schématek.

Nyní se jdu věnovat práci, ale zítra / pozítří se s chutí vrhnu na rozborku všeho, co jsem si poznačil, protože to jsou vševysvětlující detaily. A následně HACKERMAN zveřejní první příspěvek na hlavním webu a půjde to na FB. A udělám další weby. Jeden bude od Waltera Mittyho třeba a ten se uklikne a pošle odkaz omylem na policii. To predikuju. A dám si tu práci aby bylo zřejmé, jací chcípáčci jste.

Pak se vrhnu na ty vaše kamerky (i tramvajové). Dá se všechno dokupy a najednou se zjistí, že rozumní lidi se umí i bez toho všeho zabavit. A ještě k tomu je klid. Což je vlastně správně ne?

Možná teď působím jako naprostý šílenec, ale buď si prostudujte o čem tu píšu, nebo počkejte pár dní. Už je to komplet.

HA HA HA

Upřímně řečeno, tento příspěvek píšu tak trochu ve vzteku. Ale uklidňuje mě, jak zřetelně někomu ukazuju „fakáče“.

Pan Popelka asi zas na něco přišel. A pokud se někdy v budoucnu ukáže, že to či ono bylo dílem nějaké kolektivní spolupráce. Tak ať. Alespoň bude zřejmé, že nejsem jediný normální člověk široko daleko.

A teď normálně. Za poslední dny jsem si všiml tolika detailů, že každá další vlna obtěžování znamená jen další a další podrobnosti celé té ULTRA BLBOSTI, kterou jsem musel zažít. A to asi jen proto, abych mohl dopodrobna popsat snad největší p.čovinu co kdy kdo stvořil. A já vám garantuju, že až to sepíšu takovou formou, že bude vše zřejmé – nenazvete to jinak.

A to, že mi při psaní tohoto 2x spadl počítač (a poté modrá obrazovka + restart) budiž jen potvrzením, jak je někdo zakomplexovaný idiot.